Patagonie 2007

Odvážnému štěstí přeje nebo štěstí přeje připraveným? Oboje platilo pro výpravu do končin, které nikdo z mých kamarádů nenavštívil a tím pádem poprvé při přípravách chyběly osobní zkušenosti a doporučení. A co víc! Spousta kamarádů Patagonii předem zatracovala a předpovídala katastrofy ve formě permanentního deště, vichřic, hejn komárů….. Všechno naše pětice (Pepa Dlouhý, Eva Dlouhá, Karel Uhlíř, Markéta Luňáčková a já) zažila, ale ani jedno nemohlo utlumit nadšení z překrásné krajiny, majestátních hor, nekonečných ledovců, obrovských jezer, treků, kde je člověk opravdu sám a musí se spolehnout jen a jen na sebe. Patagonie v nás všech zanechala nesmazatelné hluboké stopy. Pro mě to byl možná jeden z nejhezčích čundrů.

Článek „Na Konci světa…“ z Patagonie 2007