Září 2014

Září nemohlo být jiné, než ve znamení posledních příprav na narození Majdy. Vlastně ne Majdy. Přece jsem nevěděl, že se narodí Majda. Mamka věděla, taťka jen tušil a Honzík neřešil. Těšili jsme se všichni moc. Majda nepřichystala žádné předčasné překvapení a mamka z mého pohledu snášela poslední týdny dobře. A že se Majda nakonec rozhodla kouknout na svět o 14 dní dříve, už nevadilo. Sice přerušila oslavu narozenin, sice jsme pro samé srandičky a přehlížení náznaků, které vysílala, do porodnice dojeli tak akorát, aby se stihly všechny předpodorodní procedury a já pak tak tak doběhl do auta pro foťák…. Jsou to neopakovatelné malé střípky, na které budeme vždycky rádi vzpomínat. Honzík Majdu od prvních chvil přijal skvěle. Od začátku byl pozorným starším bratříčkem. Těžko říct, co se mu reálně v jeho dvouleté hlavičce odehrávalo, ale třeba jeho suverénní loučení v porodnici, kdy Majdě hrdě nesl novorozenecký dárkový kufříček a lučil se s personálem, že už si bere Majdu domů, bylo pro nás rodiče prostě úžasné. A ty úžasné prcky teď máme 2!

Fotogalerie