Honza Krabec – rozhovor
Tento rozhovor vznikl pro web expedition.sk
Čo si prežíval po dosiahnutí vrcholu Gasherbrumu II, tvojej prvej úspešnej osemtisícovky?
Hlavou toho běželo hodně. Člověk myslí na všechny doma, na všechno, co kvůli expedici podstoupil. Na všechno co prožil… Ale taky je tam stále vědomí, že je před ním ještě cesta dolů. Musím přiznat, že terpve nahoře jsem si naplno uvědomil, jak moc mi na tom vrcholu vlastně záleželo…. A stejně úplně nejsilnější prožitek byl, když jsem nahlídnul do vrcholového hřebenu, stál obkročmo na břitvě, na obě strany kilometry dolů a viděl vrchol pár metrů před sebou. Najednou byl na dosah, nikdo nám ho nemohl vzít a vůbec nevadilo, že foukalo a byly mraky…. Zůstali jsme na plošince kousek pod samotným vrcholem a vychutnávali si ty okamžiky. Nedá se to popsat! Volali jsme domů holkám, které jsme ráno probudili, i když nám dodnes tvrdí, že toho tu noc moc nenaspali. Sice nebylo moc rozumět, ale jsou to okamžiky, na které se nezapomíná.
Príprava expedície na osemtisícový vrchol je náročná finačne aj organizačne. Ako si to zvládal?
Celkem v pohodě. My byli nervozní hlavně, když jsme ještě 4 měsíce před odletem neměli expedici zajištěnou v Pakistánu. Stále jsme byli jen 2, bez šance expedici zaplatit. Jinak jsme měli úkoly rozdělené a komplikace nebyly. Ještě že je dneska internet. Finanční stránka je věc druhá. Bez sponzorů bychom těžko někam jeli. Naštěstí nám byli nakloněni a hlavně náš dlouhodobý partner plzeňský Hannah nám jako hlavní partner hodně pomohl.
Bez sponzorov by to určite nešlo. Nájdu sa v Čechách firmy naklonené výškovému horolezectvu?
Částečně už jsem odpověděl v předchozí otázce. Nešlo. Nejsme profíci, žijeme hlavně běžný život. Je pár štastlivců, kteří se horolezectvím uživí. Mají na sebe nabalené silné partnery. K této skupině rozhodně nepatříme, ale na druhou stranu už máme taky něco za sebou a čím se odprezentovat, takže se nemusíme stydět přijít za potenciálními partnery a nabídnout jim plnohodnotné služby. Přesto je to hodně o osobních vztazích. Samostatná kapitola je Hannah. Pro něj jsou praktické zkušenosti s produkty v podobných podmínkách nepostradatelné a s poznatky horolezců se intenzivně pracuje.
Z expedície Lost Horizon vznikol zaujímavý film, môžeš ho čitateľom výstižne opísať?
Film? To je otázka hodně na Honzu. Dělal ho s kamarádem a já ho viděl vlastně až v hotové podobě. Pro mě je to vzpomínka na něco, co bych si někdy rád zopakoval. Myslím, že se klukům podařilo sestříhat dokument, který lidem ukáže vše, co jsme viděli a prožili. Podle reakcí si myslím, že kdo ho viděl, má pocit, že byl v Pákistánu s námi. Krok za krokem, den za dnem. Navíc je film bezvadnou gradací k povídání s fotkama při přednáškách. A hlavně, když si film dnes pustím, tak jsem se vším všudy zpět v Pákistánu. Teď právě pracujeme na podzimních fotografických výstavách z Gasherbrumu.
S Honzom Vestákom máte toho spolu v horách za sebou už dosť veľa. Prečo práve on bol tvojim partnerom v tejto miniexpedícii?
Prostě si s Honzou sedíme, vyhovíme a můžeme se na sebe spolehnout. Máme hodně podobnej pohled na život i horolezectví. Myslím, že víme, co ten druhý udělá, jak zareaguje a důvěřujeme si. Po Cho Oyu jsme ani nemuseli moc mluvit. Cejtili jsme oba, že jestli někam, tak spolu a jen ve dvou. Přitom se tak dlouho neznáme. A naše seznámení bylo naprosto v odměřené oficiální rovině v roce 1999. Honza se chystal na Mc Kinley a sháněl sponzory a já v té době dělal reklamu a sponzoring v Hannahu. Pár mejlů proběhlo v duchu Vážený pane magistře Vestáku a naopak, než jsem se potkali osobně a zjistili, co jsme jeden i druhej vlastně zač. Dneska se při těhle vzpomínkách výborně bavíme.
Aké sú tvoje blízke i vzdialené ciele v horách?
Můj život není jen o horách, ale do hor budu jezdit vždycky rád a jak jen to půjde. A nemusí to bejt nijak vysoko. Klidně stačí trek a nebo třeba i Šumava. Na Gasherbrumu II jsem si splnil klukovský sen a nutkání k další expedici není zdaleka tak silné. Ale je pravda, že už bych někam zase jelJ. A jestli na expedici, tak určitě s Honzou a podobným stylem, jako na Gasherbrum II.
Aký máš rebríček hodnôt na svojich expedíciách?
Prioritně zbytečně neriskovat a nepouštět se za hranici vlastního přesvědčení. K horám mám velký respekt. Člověk je proti nim naprosto zanedbatelný. Pak udržte i v mezních situacích přátelství, příjemnou atmosféru a klid. Užít a hlavně naplno prožít všechno, co s expedicím souvisí. Vrchol je a bude vždy jen třešnička na dortu.
A v živote?
Moje životní krédo je asi s úsměvem jde všechno snáz. Jsem životní optimista a na druhou stranu i paličák, kterej když si něco umane, tak za tím jde. A snad při tom stíhám i přemýšlet, což by musel posoudit někdo jiný. Myslím, že když se člověk do něčeho pustí, tak by to měl dělat pořádně. Pak se dostaví i potřebné štěstí. Každopádně ke všemu je nutné zdraví a podpora nejblížšího okolí. Bez toho ani ránu.
Máš nejaké horolezecké vzory?
Nikdy jsem si žádné konkrétní vzory neměl. Ani v atletice ani v horolezectví a vlastně ani v životě.
V horách sa dajú prežiť pekné, no i smutné príbehy. Máš také aj ty?
Naštěstí mám jen ty veselejší a rád bych, kdyby to tak zůstalo a zapeklitější situace končily nakonec úsměvem. Spousta zážitků je spjata s cestováním. Tam se toho zažije :-) Na ty smutnější okamžiky se zapomenout taky nedá a musí fungovat jako poučení.
Čomu sa venuješ, keď práve nelezieš?
Kudy do toho. Hodně času trávím v práci (kdo ne, že jo? J), která mě baví a mám k ní hodně blízko po všech stránkách. Jinak mám rád všechno, co souvisí s přírodou a toulání se v ní – kolo, běhání, lyže všeho druhu….. Výborně se odreaguju taky třeba při práci na zahradě. A hlavně při tom bejt s lidmi, které mám rád. Není žádným tajemstvím, že ve Stříbře trénuju atlety, takže spoustu času jsem různě po závodech. Mám vystudovanou kromě jiného trenéřinu na FTVS v Praze a snad se mi i na tomhle poli celkem daří. Koníčků plno a času málo. Ale nestěžuju si.
Pár slov na záver…
Předem díky tobě, Juro, za prostor pro náš Gasherbrum na www.expedition.sk. Jsou to bezva stránky a snad to bude zjišťovat čím dál víc lidí horama poblázněných. Držím palce, ať to funguje dál a líp, ať na stránkách čteme jen o bezva akcích a zažitcích, které tu naší uspěchanou dobu aspoň na chvilku zastaví. A všem horomilům bych přál, aby měli v každé situaci dostatek uvážlivosti, sebereflexe a i štěstíčka a mohli si plnit své sny a vychutnávat krásy hor. Všem ostatním potom, aby nacházeli ty své vrcholky a splněné sny v tom, co mají rádi a co je naplňuje.