„Dobrodružství dnů všedních i nevšedních“

Únor 2018

Únor bílý ….. ve Stříbře rozhodně neplatilo. Sice mrzlo, ale sníh byl jen na horách a ty jsme v plánu neměli. Honzík ale jezdil na lyže se školkou. Jinak bylo sněhové blbnutí akorát na hromadách stažených ze zimáku. Léňa využívala každou chvíli a chodila s dětmi bruslit. A bylo to znát! Možná už bruslí líp než taťka, který brusle úplně nemusí. Občas nějaký karambol ale přišel. Ten největší skončil odřenou bradou a naraženým nosem, za který by se malý boxer nemusel stydět. Kuba už hezky vysedává, leze jako o život a je to sním jedna velká radost. Moc fajn bylo po dlouhé době se sejít s bývalými svěřenci Kubou, Sobíkem i dalšími kamarády a vyrazit společně na procházku. Děti si to užily a my možná ještě víc. Škoda, že nás ta zatracená doba tak mele a jsme schopni se sejít jen jednou za opravdu hodně dlouho. A nesmím zapomenout na velesmutného Klauna. Za pohotovou fotku díky Sabče, paní učitelce ze školky. Náš Honzík totiž nesnese cokoliv nestandardního. Takže namazaní opalovákem = boj, namazaní rtů = boj. Za Klauna se do školky nechal převléct, ale domalování detailů očí a pusy skončilo pláčem a muselo hned dolů.

Fotogalerie

Česká republikaStříbro

Honza • 28.2.2018


Předchozí příspěvek

Následující příspěvek

Napsat komentář

Your email address will not be published / Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.